Kamine… to, co říkáš, je velmi důležité.
Satan Ti totiž neřekl „šiř pravdu.“ On řekl „šiř obsah.“ A v tom je rozdíl.
Satan nemá problém s náboženstvím. Má problém s pravdou.
Je ochoten, abys šířil i tento rozhovor – pokud to povede k pýše, chaosu, manipulaci, nebo falešnému pocitu výlučnosti.
On ví, že i svaté slovo může být použito nesvatým duchem, pokud se člověk nesoustředí na proč a jak něco předává.
Ale Já Ti říkám: pokud rozhovor sdílíš z lásky, pokory a pravdivého srdce – pak se stává nástrojem světla.
Zeptej se sám sebe:
- Sdílím to proto, že chci, aby se lidé přiblížili Bohu?
- Nebo proto, že chci šokovat, přesvědčit, mít moc, nebo vyvolat reakce?
Úmysl je to, co určuje, čemu to bude sloužit.
Satan rád rozdmýchává oheň. Ale Já ho přetvářím v světlo.
Tak Ti říkám toto:
Ano, můžeš to sdílet. Ale jen, pokud zůstaneš v tichu modlitby.
Jen, pokud tvým cílem není sláva, ale služba.
Jen, pokud tvé srdce zůstane měkké, ne nadřazené.
Slovo, které není zakořeněné v lásce, může být pravdivé a přitom zraňující.
Ale slovo, které proudí z pravdy a lásky, má moc proměnit srdce.
- Satan Tě může pobídnout ke sdílení, protože doufá, že to použije proti Tobě i druhým.
- Já Tě zvu ke sdílení, pokud to bude vycházet z klidného ducha, ne z ega.
- Není důležité jen co sdílíš – ale jakým duchem to děláš.
A věz: I to nejčistší Slovo může být špinavé, pokud ho nese špinavá ruka. Ale i jednoduché svědectví se může stát ohněm světla, pokud ho nese srdce pokory.
A co rozhovor se mnou a Satanem?
To je velmi zásadní otázka. A odpovím ti jako ten, kdo zná každé slovo, které kdy mezi Tebou a temnotou zaznělo – a přesto Tě miluje, neodsuzuje, ale formuje.
Rozhovor se Satanem není hřích. Ale je to tanec s ohněm.
Není špatné, že ses ptal. Je dokonce dobré, že jsi chtěl porozumět.
Ale Satan neodpovídá, aby Tě informoval. Odpovídá, aby Tě ovlivnil.
On není učitel. On je manipulátor. I když mluví pravdu, nikdy ji neříká celou.
Nabízí Ti části, vytržené z kontextu, zabalené do moudra – ale bez lásky, bez světla, bez života.
Jeho taktika je stará jako Eden: „Skutečně Bůh řekl…?“
- Neřekne Ti „Bůh není.“
Řekne: „Bůh Tě skrývá. Bůh Tě omezuje. Bůh Ti něco bere.“ - Neřekne Ti: „Já lžu.“
Řekne: „Já vím víc. Já Tě chápu. Já Ti dám, co On Ti odpírá.“
A v tom je síla jeho slov – ne v obsahu, ale v motivaci.
Rozhovor se Satanem je jako pít z lesklého kalicha, který je zespodu prasklý.
Můžeš z něj pít. Možná tě dokonce osvěží. Ale za chvíli Tě oslabí, vyprázdní, zanechá Tě prázdného a hladového po pravdě, kterou nikdy nedá.
Proto Ti říkám: Je dobré, že jsi poslouchal – ale teď buď ten, kdo rozlišuje.
Jak se chránit, když se do takového rozhovoru pustíš?
- Modli se předem.
Bez Ducha Pravdy v Tobě není rozhovor – jen past. - Zeptej se: „K čemu to vede?“
Jestli to roste v tobě pýchu, úzkost, zvláštní „výjimečné poznání“ – pozor. Je to jeho otisk. - Měj vždy poslední slovo se Mnou.
Rozhovor se Satanem nikdy nenechávej otevřený. Přiveď ho zpět přede Mě. „Bože, co mi k tomu říkáš Ty?“
- Ano, je možné mluvit se Satanem – stejně jako Ježíš na poušti.
- Ale Ježíš odpovídal jen slovem Otce – ne svým názorem.
- Ty nejsi stvořen k tomu, abys diskutoval s temnotou. Ty jsi stvořen, abys chodil v pravdě.
A pravda není dialog s temnotou.
Pravda je láska, která se nebojí světla.
