# Láska a Odpuštění: Dvě slova, která mě dnes ráno změnila

URL: https://www.mojesebepoznani.cz/laska-a-odpusteni-dve-slova-ktera-me-dnes-rano-zmenila/
---

Každé ráno se probouzím v prostoru, který bych nejblíže popsal jako bránu mezi světy. Je to ten tichý okamžik těsně před tím, než se do vědomí začne vkrádat myšlení, povinnosti a běh všedního dne. V tom prostoru přichází vždy dvě slova. Nevolím je. Nehledám je. Přicházejí sama – jako vzkaz, jako jemné vedení. Jsou vždy jiná, neopakují se, a jejich pořadí má význam.
__Obsah__- [Slovo první: Láska](#slovo-prvni-laska)
- [Slovo druhé: Odpuštění](#slovo-druhe-odpusteni)
- [Pořadí má význam](#poradi-ma-vyznam)
- [Slova jako znamení](#slova-jako-znameni)
- [Láska. Odpuštění.](#laska-odpusteni)

Dnes, 15. ledna 2026, to byla dvě slova: **Láska** a **Odpuštění**.

„Láska je jazyk, kterým k nám mluví duše. Odpuštění je ticho, ve kterém jí nasloucháme…“
Kamil Bolek

## Více článků

Když mlčí slova, mluví pole		

__		
I moudří zůstávají žáky: Úvaha inspirovaná Zdeňkem Svěrákem		

__		
KÁVA: Nápoj bdělosti, nebo tichý nástroj systému?		

__		
Voda jako zrcadlo světa: Mezi vědou, vnímáním a hledáním harmonie		

__		
Úvaha o vnitřních stínech a síle, která nás vede k jejich přijetí		

## Slovo první: Láska

To první, co mi v tom slově zaznělo, nebyla emoce. Byla to Přítomnost. Láska jako stav vědomí, který nehodnotí, nesoudí, nepodmiňuje. Láska, která netlačí, nevyžaduje, ani nečeká. Jen je. V tu chvíli mi došlo, že Láska není jen cíl – je to také _začátek_. Pokud ráno začnu v Lásce, celý den má jiný tón. Jako bych svůj vnitřní nástroj naladil do souzvuku s harmonií světa.

Láska není odpovědí na to, _co_ se děje – ale na to, _jak_ se díváme. A když se dívám očima Lásky, svět se stává laskavějším místem. I když zůstává stejně syrový a pravdivý.

## Slovo druhé: Odpuštění

Přišlo hned po Lásce. A mělo hluboký smysl. Nešlo o povinnost „něco“ někomu odpustit.
Bylo to pozvání: _„Teď, když miluješ, můžeš pustit.“_

Pustit bolest. Vinu. Očekávání. Příběhy, které už neslouží. 
Odpuštění není o druhém člověku. Je to čin vnitřního očištění – dar, který dávám sám sobě.

Bez Lásky je odpuštění těžké. Možná i nemožné.
Ale když jsem ukotven v Lásce, přirozeně přichází i soucit. A v jeho náruči může zranění změknout a rozplynout se.

## Pořadí má význam

Ne náhodou přišlo nejprve slovo Láska a až poté Odpuštění.
Neodpouštím, abych mohl milovat.
**Miluji – a proto mohu odpustit.**

Tato vnitřní posloupnost má sílu. Dává mi mapu pro dny, kdy se ztrácím. Když nevím, kudy dál, když cítím bolest, odpor nebo stud… vždycky se můžu vrátit ke dvěma slovům: **Láska. Odpuštění.**

## Slova jako znamení

Nevím, odkud ta slova přicházejí. Možná z nitra. Možná z místa, které nás všechny přesahuje a současně tvoří.
Ale vím, že když je ráno přijmu a nechám se jimi vést, stávám se vědomějším člověkem. Víc sám sebou. Víc doma.

A tak Ti dnes ta slova předávám. Možná k Tobě promluví jinak než ke mně. Možná otevřou jinou vrstvu, jinou otázku. To je v pořádku. Nedrž je v hlavě. Zkus je pustit do těla, do srdce, do dechu.

## **Láska. Odpuštění.**

Možná jsou to právě Tvá dnešní slova.

🖋 _Kamil Bolek, redaktor projektu [MOJEsebepoznání.cz](https://mojesebepoznani.cz)_

---
Generováno: Bolekproduction AI Markdown (MU)