Ostrou kritiku federalizace Evropské unie, obhajobu národních států a jasný recept na ukončení války na Ukrajině přivezl do Prahy polský prezident Karol Nawrocki. Během své návštěvy se setkal s českým prezidentem Petrem Pavlem, se kterým se názorově rozešel v pohledu na Donalda Trumpa, a na půdě Karolina následně přednesl zásadní projev, v němž volal po návratu Unie k pragmatismu.
„Vstoupili jsme do Evropské unie, která nám měla poskytnout ekonomické příležitosti a výhody Schengenského prostoru. Naším cílem však nebylo, aby nám Unie diktovala podmínky našeho politického systému, naší stravy nebo výchovy našich dětí. Nejsme studenti ve škole evropské integrace, kteří čekají na osvícení od západních partnerů.“
(Marie Magdalská o svém setkání s Ježíšem)
Více článků
Návštěva polské hlavy státu v Praze ukázala dva různé světy. Zatímco v oblasti obrany zůstávají Polsko a Česko pragmatickými spojenci, v ideové a politické rovině představují oba prezidenti protipóly. Napětí se projevilo zejména v otázce geopolitické bezpečnosti.
Po schůzce na Pražském hradě Nawrocki prohlásil, že jediným člověkem schopným donutit Rusko k míru je Donald Trump. Tento postoj narazil na silný odpor Petra Pavla, pro kterého je americký exprezident podle dostupných informací „odpudivou bytostí“. Nawrocki tímto výrokem jasně vymezil, kde vidí skutečnou sílu, a z role pragmatického souseda se v Praze rychle proměnil v lídra konzervativního proudu střední Evropy.
„Nejsme žáci Západu“
Hlavní bod programu se však odehrál v historických prostorách Karolina. Nawrocki zde přednesl projev, který byl přímou obžalobou současného směřování Evropské unie. Hned v úvodu zdůraznil, že střední Evropa se svou tradicí univerzit a vlastního myšlení odmítá roli „pouhého žáka“, kterého musí západní partneři poučovat.
„Naši takzvaní západní partneři se nás pokoušeli nasměrovat tím jediným a správným směrem. Ale my nejsme studenti ve škole evropské integrace, kteří čekají na osvícení,“ uvedl Nawrocki.
Prezident varoval před tichou přeměnou Unie v centralizovaný útvar, který zasahuje do oblastí, jež mají zůstat v kompetenci národních států. „Vstoupili jsme do EU kvůli ekonomickým příležitostem a Schengenskému prostoru. Naším cílem však nebylo, aby nám Unie diktovala podmínky politického systému, naší stravy nebo výchovy dětí,“ hřímal od řečnického pultu.
Neexistuje evropský lid, jen národy
Filozofické jádro projevu se točilo okolo pojmu „Demos“ – lidu. Podle Nawrockého žádný jednotný evropský lid neexistuje a demokracie bez něj nemůže fungovat. Jediným suverénem jsou podle něj národní státy.
„Moderní národy nejsou kmeny rozervané vášněmi, jak se snaží vykreslit bruselský mainstream, ale společenství s tisíciletou tradicí. Pokusy o jejich odstranění povedou jen ke konfliktům,“ varoval a připomněl, že světové války nezpůsobily národy, ale imperiální ambice.
Pět bodů pro novou Evropu
Nawrocki nezůstal jen u kritiky a představil konkrétní pětibodový plán reformy, který má vrátit moc do rukou členských států:
- Zachování práva veta: Udržení principu jednomyslnosti v oblastech, kde se v současnosti uplatňuje.
- Jeden stát, jeden komisař: Každá země, i ta nejmenší, musí mít svého eurokomisaře. Ten musí být nominován výhradně na doporučení vlády dané země, nikoliv na základě výběru Bruselu.
- Zrušení stálého předsedy Evropské rady: Funkce by se měla vrátit do rukou rotujících prezidentů či premiérů, kteří mají demokratický mandát, na rozdíl od úředníků závislých na EU.
- Změna hlasování v Radě EU: Eliminace nadměrné převahy velkých států, aby i menší národy měly reálný vliv na rozhodování.
- Konec ideologie: Návrat k pragmatické spolupráci a omezení pravomocí unijních institucí na vybrané neideologické oblasti.
Smíšené reakce a zděšení liberálů
Vystoupení na půdě Univerzity Karlovy, jejíž vedení má blízko k proevropskému kurzu reprezentovanému například Věrou Jourovou, vyvolalo rozporuplné reakce. Zatímco část publika ocenila odvahu pojmenovat problémy, pro jiné, včetně polské probruselské elity vedené Donaldem Tuskem, byl projev šokem.
Karol Nawrocki v závěru odmítl nálepkování na „osvícené Evropany“ a „populisty“. Přiznal, že jeho vize bude narážet na tvrdý odpor, ale zdůraznil, že střední Evropa musí zůstat sebevědomou součástí Unie. Jeho pražská mise tak vyslala jasný signál: debata o budoucnosti Evropy zdaleka není u konce.
Zdroje informací
Sourceshelp
