Československo se mezi lety 1918 a 1989 zapsalo do historie nejen svou kulturou a průmyslem, ale také vynálezy a technologiemi, které překročily hranice a našly uplatnění po celém světě. Mnohé z těchto objevů vznikly díky houževnatosti jednotlivců i špičkovým výzkumným týmům. A přestože byly často vyvíjeny v omezených podmínkách, jejich dopad byl globální.
- Obrněný pásový traktor – „Zetor 25“
- Kontaktní čočky (prof. Otto Wichterle)
- Polarografie (Jaroslav Heyrovský – Nobelova cena 1959)
- Antibiotikum Nivalin (galantamin)
- Elektronkový počítač SAPO
- Vývoj pervitinu (prof. Antonín Bukovský)
- Paralelní robot Delta (Václav Havlíček, ČVUT)
- Elektronový mikroskop (prof. Armin Delong)
- Umělá céva (prof. Stanislav Palička, 1960s)
- Letadla L-29 Delfín a L-39 Albatros (Aero Vodochody)
- Umělé sladidlo VUC-sweet (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR)
- Psychologický test Kresba postavy (Zdeněk Matějček)
- Československé tiskárny (např. RUR, Tesla)
- Typový systém stavebnictví T06 a G40 (typizované panely)
- Mikropočítač PMD 85
- Pružinový kolíček na prádlo (vylepšený patent, J. Halík, 1950s)
„Když nemůžeš vyvážet zbraně, exportuj mozek. Ten má nekonečnou munici.“
inženýr Tesla Kolín, 1971
Obrněný pásový traktor – „Zetor 25“
V roce 1946 uvedla brněnská Zbrojovka první sériově vyráběný Zetor 25, který kombinoval jednoduchost, robustnost a spolehlivost. Byl exportován do více než 40 zemí a stal se synonymem dostupného zemědělského stroje. V některých regionech Afriky a Asie dodnes slouží jako základní traktor.
Kontaktní čočky (prof. Otto Wichterle)
Patrně nejznámějším československým vynálezem jsou měkké kontaktní čočky, které v roce 1959 vyvinul profesor Otto Wichterle spolu s chemikem Drahoslavem Límem. Jejich objev a polymer HEMA znamenaly revoluci v oční optice. Dnes nosí kontaktní čočky více než 300 milionů lidí na světě – a základy tohoto průmyslu vznikly na československé půdě.
Polarografie (Jaroslav Heyrovský – Nobelova cena 1959)
V roce 1922 vynalezl Jaroslav Heyrovský metodu polarografie, která umožňuje analyzovat složení roztoků pomocí elektrického proudu. Za tento přínos obdržel Nobelovu cenu za chemii. Polarografie se využívala po celém světě v chemii, farmacii, biologii i průmyslu.
Antibiotikum Nivalin (galantamin)
Vyvinuté v 50. letech československými vědci z VÚFB a dalších farmaceutických ústavů, Nivalin (účinná látka galantamin) se využívá dodnes při léčbě Alzheimerovy choroby. Tento přírodní alkaloid z narcisů má významné neuroprotektivní účinky.
Elektronkový počítač SAPO
SAPO (Samostatně programovatelný automat) byl první československý počítač vyvinutý pod vedením Antonína Svobody. I když dnes již patří k historii, položil základy vývoje výpočetní techniky ve východním bloku a předběhl svou dobu například systémem detekce a opravy chyb.
Vývoj pervitinu (prof. Antonín Bukovský)
V roce 1938 byl v českých laboratořích vyvinut a izolován metamfetamin – tehdy určený pro medicínské účely, např. proti ospalosti nebo depresím. Ač později zneužívaný, jedná se o významný (a kontroverzní) příspěvek farmaceutické chemie.
Paralelní robot Delta (Václav Havlíček, ČVUT)
V 80. letech českoslovenští výzkumníci navrhli vlastní variantu paralelního robotického systému, inspirovanou mezinárodními trendy. Dodnes se uplatňuje v montážní a potravinářské automatizaci.
Elektronový mikroskop (prof. Armin Delong)
V roce 1947 sestrojil prof. Armin Delong první československý elektronový mikroskop. Později vznikly špičkové modely v rámci Ústavu přístrojové techniky AV ČR v Brně, které byly exportovány do desítek zemí. Československo bylo v tomto oboru na světové špičce.
➡️ Brno je dodnes jedním z center mikroskopie v Evropě.
Umělá céva (prof. Stanislav Palička, 1960s)
První úspěšně implantovaná umělá céva na světě byla vyvinuta v Československu. Používala se v cévní chirurgii u pacientů s arteriosklerózou a dalšími cévními chorobami.
Letadla L-29 Delfín a L-39 Albatros (Aero Vodochody)
Tyto cvičné proudové letouny se staly standardní výzbrojí letectev východního bloku a byly exportovány do více než 30 zemí. L-39 dodnes slouží v některých státech jako akrobatický nebo výcvikový stroj.
Umělé sladidlo VUC-sweet (Ústav organické chemie a biochemie AV ČR)
V 70. letech se v Československu vyvíjela alternativa ke klasickému cukru – umělá sladidla vhodná pro diabetiky a dietní potraviny. Sladidlo VUC bylo jedním z prvních funkčních projektů svého druhu v Evropě.
Psychologický test Kresba postavy (Zdeněk Matějček)
Ve vývojové psychologii se prosadily metody profesora Matějčka a Langmeiera, které se používají dodnes – např. testy kresby postavy, posuzování dětského vývoje či práce s citovým strádáním.
Československé tiskárny (např. RUR, Tesla)
Během 80. let byly vyvíjeny řádkové a bodové tiskárny, které měly schopnost přímého napojení na sálové i mikropočítače. Byl to základ automatizace ve státní správě i průmyslu.
Typový systém stavebnictví T06 a G40 (typizované panely)
Nejde o klasický vynález, ale modulární systém výstavby panelových domů (včetně možností kombinace dílců, elektroinstalace a montáže), který se používal nejen v ČSSR, ale i v NDR, Maďarsku a SSSR.
Mikropočítač PMD 85
Vyvíjený od roku 1985 v Tesle Piešťany – československý domácí mikropočítač, který sloužil zejména ve školách pro výuku programování. Měl vlastní operační systém a programovací jazyky BASIC či Pascal.
Pružinový kolíček na prádlo (vylepšený patent, J. Halík, 1950s)
I když kolíček nevznikl v ČSR, československá verze s důmyslným kovovým perem a ergonomií se exportovala po celém světě a dodnes se vyrábí v podobném designu.
V období 1945–1989 bylo v Československu přihlášeno a částečně uděleno více než 200 000 patentů, přičemž vrchol počtu patentových přihlášek nastal v 70. a 80. letech. Přesná čísla se mohou mírně lišit podle zdroje a metodiky, ale zde je orientační přehled:
? Orientační statistiky patentových přihlášek v ČSSR:
- 1945–1960: cca 30 000 přihlášek
- 1961–1970: cca 55 000 přihlášek
- 1971–1980: cca 65 000 přihlášek
- 1981–1989: cca 60 000 přihlášek
? Celkem za období 1945–1989: přes 210 000 patentových přihlášek
? Kontext a zajímavosti:
- Nejvíce přihlášek podávaly výzkumné ústavy, podniky a akademie věd, méně jednotlivci.
- Mezi nejaktivnější patentové oblasti patřila: chemie, strojírenství, elektronika, zemědělská technika, farmacie.
- Mnoho patentů mělo ochranu pouze v rámci RVHP a nebylo mezinárodně registrováno kvůli devizovým omezením.
- Podniky jako TESLA, Škoda, ZPA, VÚFB nebo ČSAV měly vlastní oddělení pro správu vynálezů a užitných vzorů.
? Zdroje:
- Úřad průmyslového vlastnictví ČR (ÚPV) – archivní ročenky a databáze patentů
https://upv.gov.cz - Statistické ročenky ČSSR (vyd. ČSÚ) – sekce věda, výzkum, inovace
- Historie patentového práva v ČSR / ČSSR – odborné články v časopisu Průmyslové vlastnictví
- Zprávy Akademie věd ČSSR – statistiky výzkumných výstupů
